• Nejbližší akce
  • Všechny
  • Archív
  • Fórum

Martin Fr. A kdo má možnost ještě někam naložit, přibalte nějakou m...

Sedy 17 hod. od Matěje...

Marketa Odkad zítra cyklisté vyráží?

Vstoupit do fóra

  • Archív anket

06.01. Kde chcete mít tenisový turnaj? Výsledky

29.03. Zúčastníte se letošního tenisového turnaje? Výsledky

07.02. Není vám líto, že takový taneční večírek jako při závodech pořádáme za rok jen jeden? :-) Výsledky

Všechny ankety

Aktuality

03.04.  Tenisový turnaj

I letošní ročník tenisového turnaje na Miňďovu počest se odehraje na kurtech na Malé Skále, a to v termínu 9.6.2018 od 9:00 hod. Soutěží se jako vždy ve čtyřhrách v jediné otevřené kategorii bez omezení. Dvojice nechť se laskavě hlásí Vojtovi nebo Oldovi nebo oběma. Tamtéž lze klást dotazy na kapacity ubytování, které je předběžně zajištěno. Večírek bude, kytáry s sebou.

14.03.  Dětský BSO - výsledky

O uplynulém víkendu absolvovaly své závody na boudě naše naděje. Běh se uskutečnil v Harrachově na stadionu u Skíčka, slalom u chalupy. Výsledky naleznete v přehledu níže.

Dětský BSO 2018 - výsledky

06.03.  K70 - průběh a výsledky

Závod hlídek na trati 70 km suverénně ovládla Ester Ledecká, která sama postavila pětičlenný mužský tým! Manšafty Bakajdy dojely na 42., 45. a 62. místě. Více v exkluzivní reportáži níže...

 

Tak máme za sebou další odťapanou sedmdesátku. Výraz "odťapaná" je tentokrát zcela na místě. Představte si ten nejpomalejší sníh, jaký jen si je vaše mysl schopna představit. Pak to vynásobte aspoň dvěma. Pokud vám nevyšel sníh se záporným skluzem, počítali jste špatně. Více než týdenní tuhé mrazy a -14°C na startu napsaly zcela novou definici pojmu „nejede to“. Ale popořádku.

V 8:04 hod. mělo na trať vyrazit áčko ve složení Matěj, Šaui, Hafik, Zdenda Kříž a David Lindr, jenže ve svém středu nenašlo žádnou dostatečně silnou autoritu, která by to dala do kupy, a tak byli rádi, že se nakonec vůbec potkali a už od startu vyrazili s asi dvouminutovou sekerou. Jo, béčko, béčko to je jiný kafe. To s kapitánem Sedym a posádkou ve složení Vojta, Adam, Libor st. a Bulďa vyrazilo přesně na čas. S odstupem další cca minuty a půl pak startovalo céčko v sestavě Michal, Aleš a Pepa Suší, Libor ml. a Pepa Frencl. Jako součást Bé-týmu jsem schopen reflektovat jen své vlastní pocity, případně dění v našem týmu... Takže asi takhle. Že jsem kokot, že jsem se do toho zase pustil, jsem si poprvý řekl asi 200 metrů po startu uprostřed výjezdu po modré sjezdovce. Vyjet ji a nezahltit se nejde. Takže mám od mrazu spálený plíce a před sebou deset kiláků do kopce, abych se z toho vydejchal. Jedu dobře. Žádná zácpa, na trati ani jinde. Jen jsem se moh dojít vyčůrat, to je pravda. Předjíždí mě borec z týmu číslo 44 s jednou zlomenou hůlkou. No, ty se máš, říkám si a stejně jako on netuším, že se na kopci potká s Vláďou Frenclem, kterej mu na zbytek závodu půjčí svou hůlku. Na pátým km bych do toho hodil vidle. Vůbec to nejede. Přecházím ve střídáka. Plynule navazuji čistokrevným stromečkem. Techniku stromečku během dneška ještě vybrousím k dokonalosti. Na Pláních jsme za 55 minut a na prvním pitstopu U Srubu za 1:05 hod. To vzhledem k používané technice jízdy není žádná ostuda, jen fyzicky jsem na tom už teď tak, jak obvykle bývám až na Pražský. Jedeme dál, od Klínovek nahoru šmajdákem, pak stromečkem. Pak legendární sjezd k Frísovkám, kde Adam stanovuje k pokoření maximálku 71km/h. Dlouho se ale neradujeme, frekvence odpichů v poměru k ujetým metrům je zhruba dvojnásobná než běžně a Vojta správně kalkuluje, že de facto jedeme Krkonošskou 140-tku. Šel bych se vyčůrat, ale není čas. Střídáka už dávám v každém náznaku kopce a nezřídka se stane, že než přenesu váhu a připravím se na odraz doleva, pravá lyže už dávno stojí. Vede to k mnoha krkolomným a zajisté komickým situacím, jimž se vůbec nesměju. Bulďa s Liborem jedou kousek vpředu, my ve vláčku s Adamem a Vojtou. Předjíždí nás první baba na padesátce. Ani na čubu už nereagujeme. Držíme si své úsporné tempo, hlavy sklopený. Pražská dobrý, samej vtípek, ale předtuchy špatný. Domlouvám se s Adamem, že Pardubky zouváme už dole. Áčko v nedohlednu, ty musej letět! Zezadu nás naopak dvakrát dojel mladej Libor, je celkem zmrzlej. A jéje, vzadu asi někdo trpí. Od Kolínský nahoru k Černý hoře stromeček. Pak moc nevím, pak konečně sjezd pod Pardubky. A je to tady. Libor s Bulďou vepředu, pak Adam a Vojta. Pak já. Ty vole, voni to snad chtěj celý jet! Adame, ty hajzle! Zázrak. Adam to zouvá. Hned se mi zlepšila nálada. Jdeme a kecáme. Před náma se trápí Vojta. Chvíli zkouší dvoudobej, ale jak je nakonec rád, že má v záloze ještě šumaváka! Chvílema se klátí, jako že to s ním sekne. A chvílema to taky vypadá, že ho pěšky brzo docvakneme. Letos chůze není žádná ztráta. Vláček, co na nás má ztrátu 200 metrů, se nás snaží dojet minimálně deset minut. Nahoře špatný, už bych se fakt chtěl konečně vychcat, ale nikdo moc nečeká, jedeme dál. Všechno mě bolí, začínám se u toho dost kroutit. Místy na těch běžkách předvádím pohyby, který podle mě tělesný aparát za normálních okolností ani neumožňuje. Pražská podruhý. Mám sen, že tu jednou ze soboty na neděli přespíme. Hříšná myšlenka na aspoň jednu plzeň se neuchytí, mám kolem sebe samý prestižáky. Úsek Pražská-Srub dáváme prakticky bez zastavení! Voči zabořit do sněhu, vymazat mozek, udržovat tělo v nezbytných úkonech. Bulďa je vepředu rád, že je vepředu, pak Vojta, kterej v druhý půlce nějak moc ožil, pak Libor, kterej už trochu skřípe zubama, pak Adam, kterej to v hlavě nemá v pořádku, a na konci – jako správnej kapitán, kterej si chce udržet přehled – jedu já. Jsme fantastickej tým. Mezi prvním a posledním se to nikdy nenatáhne na víc než jednu, maximálně dvě minuty, takže v každým kopci vidím všechny svoje koníky v kontaktu před sebou. Dotahuju se na Adama s Liborem. Od Frísovek to zujem dost včas, abysme něco nepřešvihli. Vojta s Bulďou to koušou až pod krpál. Nahoru se táhne pár dalších týmů, vypadá to jako funus. Nahoře čeká Vláďa. Něco vtipkuje. „Kdy jelo áčko? Před hodinou?“ „Je to asi devět minut.“ „Cože!?“ To po započtení rozdílu ve startovním čase najednou dělá jen minut šest! Život náhle dostává úplně nový smysl! Přece nepůjdu chcát zrovna teď, to už to tu chvíli vydržím. Letíme ke srubu. Tam dostáváme stejnou časovou informaci od Zdendy a Honzíka. No, že bysme ale kvůli tomu nesvačili, to zas taky ne. O stíhačce spíš jen kecáme. Pak megadlouhej sjezd a poslední náročnej úsek. Jedeme jak bozi, tempíčko ve vláčku, šup šup, všichni po kupě. Tak jsem se přece jen dočkal chvilinky, kdy mě to dneska baví. Vojta mě hecuje, že prej před námi vidí Hafika, ale jsou to jen jeho halušky. Závěrečnej sjezd, modrá sjezdovka, kule jako kráva. Hotovo! S číslem 45 dojíždíme na 45. místě a s časem 6:13:23 hod. vzhledem k podmínkám rozhodně vládne maximální spokojenost. Za solidní čas vděčíme především redukci zastávek mimo občerstvovačky na nula a asi největší výkonnostní vyrovnanosti týmu, jaká se nám na K70 kdy sešla. Na 44. místě nás poráží tým s číslem 44, ano, tým s borcem, kterého spravedlivej Vláďa zachránil svojí hůlkou. Nejradši bych mu dal hůlkou. Připomíná mi to jeden zápas na Loučeni, kdy nás Vláďa nejdřív zaříznul odmávaným ofsajdem, aby pak ještě čutnul penaltu do tyče. Áčko už je tou dobou v cíli na 42. místě a v celkovém součtu nás časem 6:09:21 hod. poráží o 4 minuty. (Když jim spravedlivě odečteme dvouminutové manko na startu, bylo by to v reálu o 6 minut.) Nakonec z toho byl celkem pěkný souboj a to i přesto, že jsme se na trati ani jednou, a to ani na občerstvovačkách, nezahlédli. Zdá se, že áčko šlapalo skvěle od začátku a že béčku se naopak podařilo něco málo stáhnout v závěru. Nelze nevzpomenout ročník 2016, kdy oba týmy dojely společně, ale až poté, co se nejprve sjely na trati. Co víme z vyprávění áčka, vpředu to tahali většinou Matěj se Šauim, pak jezdil v současnosti netrénující Zdenda Kříž, který po závodě dokonce přiznal velkou krizi (je fajn vědět, že je to taky jen smrtelník), a pak David s Hafikem. Jestli si Hafik cestou taky trochu sáhnul na černýho žolíka, ničemu to nevadí, koneckonců za tímto účelem byl do áčka nominován :-) a svoji premiéru na K70 zvládnul skvěle. O životě céčka na trati máme vůbec málo informací, tak snad se něco dozvíme ve fóru nebo někdy na Bakajdě. Kluci si to náramně užili a dojeli na 62. místě s časem 7:22:49.

Je sobota večer. Dle dostupných zpráv Bulďa i Vojta za svou aktivitu na čele skupiny zaplatili tvrdou daň a usínají krátce po večerníčku. Já jsem doma konečně vyčůral to, co jsem nestihl před startem. Ve 20:30 máme sraz s Adamem v Zatáčce, abychom oslavili život. Dáme pět kousků. Neuvěřitelné panoptikum dne tu pokračuje. Ale to už je zas úplně jinej příběh...

Všem účastníkům i fanouškům děkujeme za vzornou reprezentaci oddílu a těšíme se, koho že to porota vybere do týmů na příští ročník!!

Dan S., nástěnkář, kapitán B-týmu, chodec a stromečkář, sváteční běžkař

K70 - výsledky

02.03.  K70 - startovní čísla

Startovní čísla našich týmů: áčko 25, béčko 45, céčko 52. To kdyby chtěl někdo fandit na trati a podle strhaných ksichtů nás nepoznal. Časy startů Stopa pro život v rámci zkvalitňování služeb neuvádí. Jelikož ale jednička startuje v 8:00 a každých 30 vteřin vyráží tři týmy, bylo by dobré být jako vždy přibližně ready přibližně kolem 8:00 ;-).

28.02.  Hokejový mač č. 2

Včerejší hokejové klání ve Veselé bylo celkem veselé, agentury místo gólů však zaznamenaly spíš neobvyklé množství utopených puků. Krom toho jsme ždímali jedno dítě a dvě maminky, takže na zážitky to bylo odpoledne bohaté. Druhý pokus o hladší průběh klání předběžně vyhlašujeme na čtvrtek 1.3. od 16:00 na bakovském koupáku. Každopádně sledujte web pro aktualizace, případně jako telefonickou spojku ustanovujeme Libora staršího. Nakupte puky, přibalte neoprény.

27.02.  Hokejový mač - aktualizace

Dle dnešního expertního Liborova posouzení není led na koupáku v Bakově ještě stále uspokojivě pevnej. Zápas se tedy odehraje dnes na kalu ve Veselé u Mnichova Hradiště (https://mapy.cz/s/2qz12)!! Čas 16:30 zůstává. Dejte vědět všem kolem sebe, kdo se chystají přijít!

25.02.  Hokejový mač v Bakově

Reagujeme na počasí a narychlo na úterý 27.2. svoláváme bakajďácký hokejový zápas!! Odehraje se na koupáku v Bakově. Od 16 hod. bruslení s dětma, v 16:30 buly dospěláckého mače. Sledujte web pro případnou aktualizaci či změny!

23.02.  Krkonošská 70 - sestavy

3. března vyrážíme na zteč dalších krkonošských 70 kilometrů. Tentokrát v počtu tří týmů. Sestavy:

Bakajda Harrachov A - Matěj, Hafik + ext. Šaui, Zdenda Kříž, David Lindr

Bakajda Harrachov B - Adam, Libor, Vojta, Dan S. + ext. Bulďa

Bakajda Harrachov C - Pepa+Aleš+Michal Suchý, Pepa Frencl + ext. Béďa Mlčoch

Držte nám palce v přípravě i v závodě! Necháme tam srdíčko. A když vyhrajem, budeme bezpochyby čumět jak Ledecká ;-)

20.02.  Běžkařský přejezd 2018 - České Žleby

Ještě v pátek jsme si mysleli, že jedeme jen na Šumavu, v neděli jsme se ovšem vraceli z úplně jiné galaxie. Příjezd do Českých Žlebů všechno změnil. Byl to bizár od prvních vteřin. Barman zvaný Popelák vstává každý ráno z hrobu a než jde spát, určitě zabije minimálně pět lidí. Jejich pozůstatky můžete v penzionu dobře cítit. Když si chcete dát plzeň, dá vám vybrat, jestli jedenáctku nebo dvanáctku :-o. Když vám zapomene vydat lístek, místo čárky vám pak prodá pivo za dvě retka. Z práce překvapivě dostane padáka už po prvním večírku. Od majitele, který vám v hospodě nezatopí, protože brikety nemaj nožičky a musel by pro ně na benzínku, když venku sněží. Na Šumavě. Dohání to kulinářskou zručností, z nabídky doporučujeme vyhlášenej zmraženej smažák. Jen se to blbě krájí. Ale můžete to zalít vínem, na blbej dotaz „jaké máte víno?“ odpoví lakonicky „bílé a červené“ a má pravdu, víc se o tom říct nedá. Když se do toho ráno vzbudíte s tím, že česká snowboardistka právě vyhrála zlato ve slalomu na lyžích, pojmete podezření, že ani ty panáky včera nebyly úplně čistý. Pak ale přijdete do restaurace, kde všechno od večera zůstalo tak, jak bylo, po stolech se prohání pes a dojídá zbytky z talířů. V tu chvíli se uklidníte. Ano, jste v matrixu. Dojdete si pro lyže a naprcáte na skluznici stoupací vosk. Pak přijdou holky s tím, že chtějí taky naprcat do komory. No fakt. Tak jim to uděláte. Pokud pak ve stopě nejsou spokojený a pořád remcají, netvařte se překvapeně. Od rána se pro situace údivu totiž ujalo nové pořekadlo - čumět jak Ledecká v cíli. Místo toho takový holce jednoduše protáhněte komoru. Pak už je to obvykle dobrý. Velkým hitem dneška jsou běžky se šupinama po délce celé skluznice. Vyrábí je Fišer v kooperaci se Sportenem. Skvěle stoupají, ale dolů se na nich musí dost kmitat. Krom toho se blbě shánějí, jelikož určeny jsou pouze pro oslavence padesátin. Nevadí, ideální náhradou dostupnou pro všechny je nanogrip, obzvláště na suchém prašanu. Zeptejte se Hafika. Fantastický byl především v dlouhých sjezdech, které mu dávaly dost příležitosti mistrovsky mrskat pacičkama, až se mu rosil čumáček. Čumáček se naopak nerosil Toníkovi, který míň zkoumal nanogrip a víc letěl, v sobotu uletěl 30 km a v neděli asi 15 km a vypadal, že by ještě moh. Když to vidíte, jen doufáte, že jste pořád v matrixu...

Myslím, že laťku jsme ani letos neshodili, je čas přejít na další postupnou výšku. Těšme se na příští ročník. A pokud by snad někdo z nezúčastněných měl problém porozumět výše psanému textu, přikládáme stejně jako loni výkladový slovník vybraných novotvarů:

Popelák = smradlavej, špinavej, nalitej a huhlavej bezdomovec, kterej to na jeden večer, a bůhví proč právě ten náš, dotáhl na pozici barmana.

Jedenáctka plzeň = speciál vyrobený na míru pro České Žleby, nejspíš dle receptury Popeláka

Zmraženej smažák = slavnostní menu pro Viktora

Naprcat do komory = aplikovat stoupací vosk do mazací komory na skluznici běžky

Protáhnout holce komoru = rozšířit kamarádce délku mazací komory na skluznici

Čumět jak Ledecká v cíli = divit se, být překvapen

Nanogrip = technologie vyvinutá pro ty, kdo nenávidí skluz

Toník = mimozemšťan

06.02.  Bakajda Ski Open 2018 - výsledky

Máme za sebou 19. ročník oddílových závodů. Nutno říci, že opět velmi povedený. A třebaže se nakonec sešlo nemálo omluvenek, účast nebyla zas tak nízká, jak se ještě v pátek večer mohlo zdát. Organizaci poprvé po letech nedržel v rukou předseda, a tak to v sobotu ráno chvíli vypadalo na slušnou anarchii. To když v ohlášený čas 10:00 pro začátek závodu ve slalomu ještě na stráni nebyla ani noha, natož slalomová branka. Díky tomu, že podklad na sjezdovce měl FISové parametry, jsme však všechno v pohodě dohnali a místo duchu anarchie se nad letošními závody rozprostřel veskrze duch žertovný. Už jenom pro zařazení metr vysokého skoku mezi šestou a sedmou bránu slalomu, na kterém pro pobavení publika své ambice pohřbil Pepa Suchý a který Matěj absolvoval ve stylu Jiřího Malce, zatímco Zdenda Bacil čistě na Nikolu Sudovou; pro startéra, který závodníky pouštěl na trať mohutným mácháním sovětskou vlajkou (nebo to snad byly Zemanovy trenky?); pro trochu svérázný způsob, jakým agentura Snad-se-mi-to-nerozhází zpracovávala výsledky; či pro hi-tech časomíru složenou z mrznoucích děvoček a čínského mobilu, který si v rozhodujících chvílích běžeckého závodu řekl, že už to stačilo, a jejž s precizností sobě vlastní nahradil Martin Frencl tak trochu odpočítáváním z hlavy... nebo bůhví odkud.

Věci se ovšem i tak děly převratné, neřkuli historické. Jestliže nastupující generace nejmladších závodníků o sobě v posledních letech dávala vědět zatím jen tu a tam, tentokrát si staré páky na pendolino nestihly koupit ani jízdenku, natož naskočit. Tak nějak by se dala přeložit revoluce v mužském běžeckém závodě, v němž zvítězil Ondra Preněk před Michalem Suchým a Pepou Frenclem. Ještě že ve slalomu se stárne pomalejc, a tak to král králů Matěj za všechny pre-geronty nakonec v kombinačním součtu nějak umlátil, ale zapotili jsme se u toho všichni, chtělo by se říct. Do běhu jsme po letech zase startovali až po slalomu gundersenem a bylo to celkem príma. V závodě žen si sice Martina vyjela náskok mezi bránami, ale pro titul Královna Bakajdy si suverénním výkonem na běžkách nakonec opět doběhla Áda. Kategorie dam a veteránů letos zůstaly zcela neobsazené, a tak nezbývá, než si počkat na předsedovy padesátiny a čtyřicetiny některých našich manželek ;-). Trochu osamělé, leč strhující, byly běžecké výkony mužské legendy Drahoše a superdámy Soni. Drahoš si vytyčenou trať doslova namazal na chleba, a kdyby ho v cíli nezastavili, dost možná dal jen tak z plezíru ještě jednu rundu. Alespoň si tak spravil chuť za všechny ty urážlivé billboardy „Stop imigrantům a Drahošovi!“. Soňa závod dokončila i přes dramaticky vyhlížející pád. Naproti tomu hladké bylo vítězství Míši Sudové v legendách, ačkoli musela být potrestána penalizací jedné vteřiny za to, že běžela se svého druhu psím spřežením. Náskok ze slalomu si v superveteránech před Pepou Suchým ohlídal i Tomáš Suda, který svůj úspěch postavil především na zmíněném skoku ve slalomu, na který si vyčůraně obul boulařské lyže. Podstatné je, že veškeré soupeření bylo čestné, a i z toho důvodu nakonec jury neuplatnila žádnou penalizaci ani hendikepy za páteční absence (dlužno podotknout, že letos opravdu naposled!!) a výsledky jsou tímto oficiální (ledaže by tam někdo ještě našel kiks, což bychom se divili, kdyby nenašel).

Vás, kdo jste na letošních závodech chyběli, bychom rádi upozornili na fakt, že příští závody budou JUBILEJNÍ DVACÁTÉ!!! Již nyní tak prosím plánujte svou dovolenou i případné plození dalších dětí podle této skutečnosti. Příští vítězové se stanou nesmrtelnými a jejich nevyprané slipy či bombarďáky budou po vzoru hokejových hvězd navždy viset u stropu Bakajdy jako připomínka jejich nikdy nevyčichlé slávy. Jako lákadlo na příští ročník nechť poslouží fotky z ročníku letošního. Do redakce nám již dorazil první sestřih ze sobotního večírku. Pár dní budeme některé z vás malinko vydírat a následně to ještě zkusíme nabídnout serverům www.gay-do-kazde-rodiny.cz a www.prasata.com. Co se neudá, vyvěsíme zde na nástěnku. A nyní již k výsledkům...

BSO 2018 - výsledky

Novější  Starší