Obsáhlý a dosti zajímavý rozhovor s ředitelem KRNAP, mimo jiné o důsledcích klimatických změn, problematice návštěvnosti národního parku, Jizerských horách, bytové výstavbě v Krkonoších apod. naleznete ZDE.

Zápas u příležitosti 20 let fotbalového manšaftu Bakajdy proti celku Mcel skončil zaslouženou remízou 2:2. Ruku na srdce, v přípravě jsme asi nemohli udělat více a soupeř proti loňsku znatelně posílil, obzvláště na pozici brankáře.

V prvé řadě je potřeba zmínit, že jsme do zápasu nastoupili ve zcela nových, krásných vlastních bakajďáckých dresech, ne náhodou podobných dresům týmu úrovně Machester City.

Vstup do zápasu jsme měli víc než dobrý a úvodních pět minut jsme soupeři míč příliš nepůjčovali. Dílem i proto, že na začátku zápasu jsme byli všichni ještě zdraví. Se střídáním a promícháváním sestavy jsme měli maličko problémy udržet organizaci hry především uprostřed hřiště a soupeř se tak dostal do zápasu a hra se vyrovnala. Ještě za nerozhodného stavu se do dobré šance dostal Vojta, ale nezakončil dobře, náznaky dalších šancí pak často končili na nepovedené finální přihrávce, přílišném váhání či nepovedené střele. A tak udeřilo na druhé straně. Na prudký roh do našeho vápna jsme asi ještě připraveni byli, nikoliv však na prudký náběh všech soupeřových hráčů, z nichž jeden se tak celkem pohodlně dostal k zakončení a nedal Vláďovi v naší brance šanci. Mcely - Bakajda 1:0. I nadále pokračoval zápas v duchu od vápna k vápnu bez výraznějších příležitostí. Sedyho střela z vápna sice málem našla šibenici, ale letěla dlouho a gólman Mcel stačil doskočit a vyrazit. Oproti tomu naše rohy byly bezzubé. Rozehrávka na krátko k ničemu nevedla a centry bývaly nevyzpytatelné. Lépe tuhle herní činnost zvládal soupeř, který měl sice jedinou, ale zato nacvičenou a účinnou variantu jejího zakončení - prudký náběh proti balonu. A tak i z dalšího rohu před naší bránou jsme inkasovali. Opět hlavou. Mcely - Bakajda 2:0.

O poločase jsme si zrekapitulovali pár základních fotbalových mouder a nabití přesvědčením, že zápas se dá ještě zachránit, jsme vyrazili do boje. Tou dobou nám v záloze už dávno citelně chyběl Tamáš Chromý, jehož záda vydržela jen asi do 15. minuty, a brzy jsme měli z podobného důvodu přijít o dalšího klíčového záložníka Vojtu Holečka. Rohy soupeře jsme dokázali hlídat již mnohem lépe, čímž jsme soupeřovy šance na skórování významně eliminovali, jelikož ze hry jsme jim toho před naší brankou zas tolik nedovolili. Nejinak tomu bylo bohužel i na druhé straně. Zálohu jsme měli mladou a běhavou (Libor ml., Kuba, Préňa), ale ani 40 let fotbalové kariéry Vojty Maliny nebylo dost, abychom dokázali plynule přecházet do útoku a vytvářet si gólové šance. A tak nám musel pomoct soupeř. Malou domů od obránce brankář chytil do ruky a rozhodčí v náš prospěch odpískal nepřímý kop v pokutovém území - ve vzdálenosti zhruba 12 metrů od brány. Tuto herní situaci soupeř evidentně netrénoval a nerozestavil se ideálně. Naopak naši matadoři na rozehrávce - i přes jistou pochybnost, zda vůbec vědí co s tím, ozývající se z naší vlastní lavičky (Vojto!) - si s nečekanou situací poradili rutinně. Adam rozehrál na Viktora, který balon napálil před soupeřovu branku, kde do něj nešťastně zasáhl obránce a nasměroval míč za záda svého gólmana. Čímž Viktor zaznamenal jeden z nejhezčích gólů své kariéry; podle některých svědectví byl totiž míč skvěle umístěn k zadní tyči a skončil by gólem v každém případě. Mcely - Bakajda 2:1. Náš tým zdobilo velké odhodlání, a třebaže do tutových šancí ani do brejků tak jako loni jsme se nedostávali, dokázali jsme občas dostat soupeře pod tlak alespoň před jeho vápnem. Až se nám po faulu (anály zapomněly na koho) naskytla na pravé straně příležitost volného přímého kopu zhruba z 20 metrů. Jelikož se jednalo o situaci vhodnou pro leváka, postavili jsme k exekuci Vojtu. Nutno podotknout, že i v tomto případě se objevily ve vlastním týmu pochybnosti o schopnostech střelce a jeho volba nebyla zcela jednomyslná (viď, Viktore!). Zatímco brankář očekával střelu přes zeď na bližší tyč, Vojta mu poslal utaženou střelu na tyč vzdálenější. Jistě, šlo by to provést technicky ještě precizněji, to víme všichni, ale střela to byla pěkná, razantní a společně s momentem překvapení nám spolehlivě zaznamenala gól v síti soupeře. Mcely - Bakajda 2:2.

Zbytek zápasu další významné šance již nepřinesl, a tak si z letošního mače zásluhou nejenom Malina bros. odnášíme vzhledem ke kvalitě soupeře nakonec docela cennou remízu. A jelikož všechny góly v zápase tentokrát padly výhradně ze standardních situací, znamenáme si celkem jasný podnět co zlepšit na naší tréninkové přípravě příští rok.

Chtěli bychom opět poděkovat bratrům Frenclovým za skvělé zázemí na Loučeni a za organizaci zápasu. Zdendovi a Máce za zapůjčení party stanu. Děvčatům za bábovky a koláče. Martinovi a Vojtovi za přípravu, výrobu a distribuci oddílových dresů. Vzhledem k deštivému počasí pak všem našim fanouškům za překvapivě početnou a hlasitou (Bacile!) podporu. A v neposlední řadě všem bakajďáckým fotbalistům za zodpovědnou přípravu a reprezentaci oddílu v zápase, jmenovitě: Vláďa (brána), Adam, Viktor, Jakub Č., Libor st., DJ, Sedy (obrana), Vojta, Tamáš, Vojta Holeček, Kuba Š., Préňa, Libor ml., David Marek (záloha), Matěj, Martin, Janek, Honzik K. (útok). Za rok je rozneseme!!

Nezapomeňte, že tuto sobotu 30.7. vyběhne tým Bakajdy ke svému dalšímu fotbalovému klání s tradičním soupeřem ze Mcel. Dokážeme navázat na předchozí dva vítězné ročníky? Zúročíme tvrdé tréninkové dávky, které jsme si v uplynulých týdnech naordinovali? To se jako první dozví hráči a fanoušci přítomní přímo na stadionu. Sraz číslo jedna pro všechny je v pátek odpoledne a večer na zahradě Frenclových na Loučeni, spaní jako obvykle ve vlastních stanech. Sraz číslo dva je v sobotu ráno na hřišti v Mcelech. Hráči nejpozději 9:00 hod, fanoušci ideálně na začátek zápasu, který je naplánován od 10:00 hod.

Letošní bakajďácké sportovní jaro přineslo kromě obvyklých výkonů na brigádě či v tenise také několik zcela nezapomenutelných individuálních výkonů, na které bychom vás rádi upozornili.

Nejprve 8.5.2022 se dva naši přední běžci zúčastnili dnes již legendárního Pražského maratonu. A nejenže se ho zúčastnili, ale také ho doběhli. A nejenže ho doběhli, nýbrž ho doběhli výborně. Na 954. místě celkově se umístil Zdenda Kasal s fantastickým čistým časem 3 hod. 34 min., a na 2958. místě celkově se umístil Martin Frencl s čistým časem 4 hod. 29 min. Blahopřejeme!

Koho by v tu chvíli napadlo, že se v letošním roce můžeme dočkat výkonů snad ještě hodnotnějších? Tedy než přišla sobota 25.6.2022 a s ní i den bakajďáckých triatletů.

V prvé řadě jsme na startu 40. ročníku genderově mírně nekorektně nazvaného Dřevěného muže měli snad poprvé (v novodobé historii určitě) ženu, jmenovitě Ivču Kyselovou Jaegrovou. Náročnou trať o délce 1 km plavání (19:50 min.), 108 km na kole (3:57 hod.) a 12 km běhu (1:23 hod.) zvládla za 5 hod. 51 min. a obsadila tak 3. místo mezi ženami, k čemuž jí ze srdce gratulujeme!

Vůbec nejtěžší sousto si na stejný den přichystal Honza DJ Kysela, který se zúčastnil Moraviamanu, tedy Mistrovství ČR v dlouhém triatlonu (závodu ze série Ironman). Podobně jako Vojta před několika lety se tedy i DJ popasoval s tratí o úctyhodných parametrech 3,8 km plavání, 180 km na kole a s 42 km běžeckého maratonu na závěr! Skvěle si rozvrhl síly - odplaval za 1:07 hod., kolo zvládl za 5:40 hod. a maraton pak odběhl za skvělých 4:17 hod. Spolu se ztrátami v depu tak závod dokončil v celkovém čase 11 hod. 13 min. na 62. místě celkově. Nejenomže blahopřejeme, ale také se klaníme.

Máme za sebou další ročník tenisového turnaje Rolanda Miňďose. V teplém, ale tentokrát tenisově snesitelném počasí se na bakovských kurtech opět rozehrála tvrdá řež o každý míč, v níž nakonec rozhodoval nejen každý úder, nýbrž i každý dopad balonku, obzvlášť takového balonku, který i v autu umí plesknout, jako kdyby dopadl na lajnu... ;-) A tak ani letos jsme neměli vítěze, který by turnajem prošel bez zaváhání. Naopak, na prvních třech místech se seřadily týmy se stejným počtem vítězství a porážek a o jejich konečném pořadí tak rozhodoval každý uhraný gem. Vítězství a s tím spojené právo a povinnost organizace příštího ročníku turnaje nakonec bere dvojice žen Serena a Venus (z důvodu ochrany před nežádoucí publicitou letos hrající v maskách Adama a Janka). Na druhém místě se umístila nejlepší smíšená dvojice Míša a Vojta. Na třetím místě pak druhá nejlepší smíšená dvojice Hafik a DJ. Čtvrté místo vybojovali Martina se Sedym. Pátí skončili Libor(ek) s Honzíkem a na šestém místě Ivča s Mírou Henrichem. Cenu za nejlepší úder – smeč do vlastní hlavy – si odnesl Janek. Děkujeme všem účastníkům za místy i celkem férovou hru a fanouškům za skvělou a přátelskou atmosféru. Liborovi za organizaci turnaje. Liborovi a Jáje za to, že se vzali, a my tak měli pivo zadáčo. Marcelce, která s námi oslavila významný dějinný milník, za její kýtu a saláty. Míle za epesní zákusky. A kouskařovi Lubošovi Odhánělovi a jeho crew za vskutku nezapomenutelný hudební zážitek v hospodě na hřišti ;-). Už teď se těšíme na příští ročník!

Nedávno proběhlo další jednání výkonného výboru. Máte-li zájem se dozvědět, o čem jednáme, ZDE najdete zápis.

Z hlavních témat vybíráme:

Spousta práce na Bakajdě! Vytipovali jsme poměrně dost oblastí a činností, které je potřeba na boudě udělat. Některé jsou urgentnější, některé lze případně odložit. O to důležitější bude hlásit svoji účast na brigádě předem. Určitě se nabízí možnost odpracovat si brigádu i mimo klasicky vypsané jarní a podzimní termíny. V případě zájmu kontaktujte správce Zdendu nebo Aleše.

Vzpomínka na kamarády! Na základě loňské vzpomínkové akce na Olšině jsme se rozhodli uspořádat podobnou akci i letos. Myslíme si, že je to skvělá příležitost potkat se v nejširším možném kruhu. Zapište si termín 1.10.2022, zřejmě opět Olšina. Více informací později!

Z provozních věcí zavádíme nové pravidlo. Pokud na Bakajdu hodláte pořídit nějaké nářadí či vybavení v hodnotě přes 500 Kč (konvice, sekera apod.), je nutné to předem konzultovat se správci Zdenou nebo Alešem, aby měli kucí přehled. Adam vám to pak všechno proplatí.

Sportovci, zbývá nám posledních pár víkendů na odjetí posledních pár stovek kilometrů na běžkách, a pak už bude potřeba dotáhnout struny na raketách a do těla vpravit trochu toho antukového feelingu. Sotva se vlaštovky trochu rozcvrlikaj, máme tu další ročník tenisového turnaje, tentokrát pod organizační taktovkou loňských vítězů Libora a Bůdi.

Turnaj se uskuteční v tradiční termín druhého červnového víkendu, tj. v sobotu 11.6.2022, a opět to bude na tenisových dvorcích v Bakově nad Jizerou. Zachována zůstává možnost večerní grilovačky a stanování. Přihlášky dvojic do čtyřhry přijímá Libor(ek), ideálně prostřednictvím našeho webového fóra. Podrobnější informace dodáme později před turnajem.

Přátelé, kamarádi, máme za sebou další úspěšnou reprezentaci oddílu na naší oblíbené Krkonošské 70. Oproti původnímu ohlášení jsme nakonec poskládali i béčko, takže jsme mohli světu demonstrovat naši sílu v plné parádě. Po zjištění, že na startu jsou i Ondřej Moravec a Martin Jakš, byly cíle obou našich družstev okamžitě jasné. Nedat jim to zadarmo a ideálně si je samozřejmě namazat na chleba. Dlužno přiznat, že to se nakonec zas tak úplně nepovedlo, především tedy vinou několika nešťastných událostí na trati.

Bakajďácké áčko startovalo ve složení Jakub Šulc, Pepa Frencl, Ondra Preněk, Libor Bartoš a Michal Suchý. Průběh závodu nám zprostředkoval Kuba: Taktika byla zvolena ve stylu, že si to nesmíme nechat ujet v prvním kopci, což úplně nepotěšilo Pepu, kterej to hrnul skoro celý soupaž. Na Pláních jsme se shodli, že možná malinko zpomalíme, a až na Pepův kotrmelec při sjezdu na Friesovky to celkem jelo až na Pražskou. Občas super rychlý sníh, občas tupej, který moc neodjížděl. Na Pražský jsme nic nepodcenili a někteří zahájili přísun gelů, který stupňovali až do posledních kilometrů. Cesta nad Pardubky byla opět skvělá, sjezd jako vždy pekelně rychlej a samozřejmě dolů jsme získávali nejvíc. Teda až do chvíle, kdy to na konci sjezdu položil Libor. Chvíli se z toho vzpamatovával a hlavně přišel o košíček na hůlce, který už nenašel. V kopci na Pardubky se to chytlo Pepovi a za neustálého štěkání jedno ze soupeřů jsme to dali na jeden zátah až nahoru, kde Libor vyhlásil obědovou pauzu a v klidu tam poslal tortillu. Na Pražský už na nás čekali Vláďa a Zdenda, který Liborovi půjčil svoje hůlky. Cesta zpátky byla už trochu na morál. Pepa sežral všechny gely, na který přišel, a trošku se protrápil, ale dal to dobře až nad Klínovky. Potom už jen sjezd dolů, kde se přidal v závěru s pádem taky Préňa, ale to už jsme byli vlastně v cíli. Všichni jsme si to perfektně užili a příští rok jedem zas!

Bakajďácké béčko startovalo ve složení Vojta Malina, Honza Kysela, Dan Sedláček, Tomáš Šauer a náš soused z protějšího kopce pod Bakajdou, který nám na závody skútrem zrolboval svah, Honza Drahoňovský. Začali jsme s rozumem, protože máme zkušenosti, který si v apatyce nekoupíš. Nejlépe to na Pláně jelo Šauimu, ostatně jako po celý zbytek dne, následovali ho DJ a Honza. Sedy s Vojtou hlídali tým zezadu. Rozjezd super, po hodině jízdy u srubu jsme byli všichni zhruba v tříminutovém rozestupu. Na slunci to odjíždělo skvěle, ve stínu to pod běžkami romanticky vrzalo, že by se jeden posral. Na Pražskou jsme dojeli v čase pod 2:10 hod. stále v relativně minimálních rozestupech. Občerstvili jsme krátce a pokračovali na pytel k Pardubkám. Bylo čím dál patrnější, že Černého Petra bude hrát Sedy, s čímž se ovšem psychicky počítalo, takže celkem no problem. Problém přišel až na zhruba 30-tém kilometru ve zhruba nejvzdálenějším bodě celého závodu, ve sjezdu ke Krausovým boudám, podobně jako u áčka. Tedy tam, kde každý pravidelný účastník závodu ví, že se problém přihodit nesmí. Takže asi ani není potřeba jmenovitě ukazovat prstem na člena týmu, který v takovém místě po pádu na plotně zlomil běžku. Výjezd na Pardubky jsme dali také na jeden zátah a je třeba kvitovat s obdivem, že DJ i se zlomenou běžkou dokázal neztrácet. Bylo nicméně nereálné s načatou běžkou závod dokončit, a v tu chvíli i nás spasili naši drazí kamarádi podél trati, konkrétně Vláďa, který se nacházel kus za Pražskou směrem na Špindl. Přijel nám naproti a nejvyššímu členovi našeho týmu půjčil svoje bigfooty. Oč komičtěji na jeho lyžích DJ vypadal, o to lépe jel. Což úplně nevyhovovalo Sedymu, který tou dobou začínal znatelněji pohasínat. Šaui si vedl svou na čele, do slušné provozní teploty se dostal také Vojta. Nakonec to ale začalo bolet jak DJe (v jednačtyřiceti letech benjamínka týmu), tak i Honzu, takže časové rozdíly v rámci týmu se netvořily nijak tragické. Po závěrečné občerstvovačce u srubu už jsme do cíle dokázali jet více méně pohromadě a odměnou za plynulou jízdu s minimálními prostoji byl těžce vydřený, ale o to cennější čas pod šest hodin – v historii béčka jeden z nejlepších.

A tým – 36. místo – čas 5:21 hod.

B tým – 46. místo – čas 5:49 hod.

Účast: 66 týmů

Datum 12.3.2022, ranní teplota -7°C, po celý den jasno, sníh ve stínu přemrzlý, na slunci skluzný, délka a převýšení: 68 km / 1860 m

Celkové výsledky ZDE.

Zvláštní poděkování a cena za chrabrost putuje Vláďovi a Zdendovi, bez jejichž doprovodu a asistence by se jeden tým těžce vytrápil a druhý zřejmě vůbec nedokončil. Oba si nakonec sami střihli kolem 50 km, Zdenda podstatnou část s jednou hůlkou, Vláďa podstatnou část se zlomenou běžkou. Díky borci!

Letošní běžkařský přejezd je z organizačních důvodů zrušen. Více info v emailu.

A tým: Kuba, Préňa, Libor(ek), Michal, Pepa Fr.

Kapitán Kuba prosím zajistí přihlášení týmu a domluví se s Adamem na způsobu uhrazení/proplacení.

B tým: pro malý zájem (Libor, Sedy) nejede