Malá Skála
I letošní ročník tenisového turnaje na Miňďovu počest se odehraje na kurtech na Malé Skále, a to 9.6.2018 od 9:00 hod. Soutěží se jako vždy ve čtyřhrách v jediné otevřené kategorii bez omezení. Dvojice nechť se laskavě hlásí Vojtovi nebo Oldovi nebo oběma. Tamtéž lze klást dotazy na kapacity ubytování, které je předběžně zajištěno. Večírek bude, kytáry s sebou.
Přátelé, kamarádi, tenisový turnaj Rolanda Minďose - Minďův memoriál zná své vítěze pro rok 2018. Přes těžký los, kdy se museli stejně jako všichni jejich soupeři vypořádat postupně se všemi svými soupeři, přes nepřízeň jury, která několikrát hrozila operativní změnou pravidel pro určování pořadí a málem i prováděním dopingových zkoušek, přes prudké změny počasí, sluníčko v očích i vítr v zádech, si pro potem a slzami zaplacené vítězství nakonec dokráčela dvojice Jan Kysela (známější pod pseudonymem DJ) a Libor Bartoš MLADŠÍ (takzvaný Liborek). Sláva vítězům a čest poraženým. Obzvláště proto, že i letos byl turnaj (v případě některých dvojic) tak vyrovnaný, že ani vítězové nevyhráli vše a mezi prvním a druhým rozhodoval vzájemný zápas. Smutnější dvojicí na pásce byli tentokrát Vojta s Viktorem, kteří brali stříbro. Bronz pro sebe (je to možné??) urvala dvojice Adam + Tomáš Černík, kteří jako jediní sebrali zápas pozdějším vítězům turnaje. Hráli skvělý tenis a byli hodně blízko příčkám nejvyšším. Skvělé čtvrté místo jde za Ivčou a Oldou, dvojicí předvádějící nejpestřejší tenis s prvně jmenovanou coby neprostupnou zdí na síti a Oldou disponujícím nekonečnou paletou úderů. Na pátém místě se umístil Hozan, který měl nastupovat se Šťopkou, který se ale ráno sotva objevil, pak odjel s tím, že se vrátí, a od té doby už ho nikdo nikdy nespatřil, no a jestli neumřel, určitě někde žije dodnes, jen nevíme kde. K Hozanovi tak nejčastěji zaskakoval Hafik (dříve Michal Palounek), k vítězství proti Adamovu týmu s ním jako slepej k houslím přišel Sedy a obdobně v jednom zápase k celkově krásnému výkonu Hozanova týmu přispěl také Vojta. Šestou příčkou se nám do análů navždy zapsala druhá nejlepší smíšená dvojice ve složení Vašek Sekáč Beran a Léňa Málková Volfová Beranová. Lenčin precizní profesorský tenis fantasticky doplňoval Vašek svým smrtícím slajzem, kterým obzvláště po bouřce na rozměklé antuce dovedl k slzám nejednoho tvrďáka. Sedmé místo by se mohlo zdáti být zklamáním pro dvojici Hafik a Libor Bartoš starší, ovšem kdo byl, viděl a rozumí, musel být při konečném zúčtování bezpochyby šokózně rozčarován, jelikož oku lahodící obraz hry této dvojice zcela jistě nerezonuje s finálním počtem dosažených vítězství (1). Holt i taková je daň za dva zápasy smolně prohrané v tie-breaku. Ovšem pouze dvojice na posledním místě na tomto místě nezaslouží naprosto žádné slitování. Průměrně 250 nevynucených chyb za zápas nemohlo stačit na nic jiného než na nic. Pár světlých záblesků nedokázalo přehlušit zoufalou neúspěšnost v koncovkách mnoha gemů, což z dvojice Martina + Sedy učinilo největší čudly dne. Druhý jmenovaný se také již nechal slyšet, že na nějakou dobu opouští svět špičkového tenisu a svých trapných velkohubých proklamací a vymění je za kurzy hluboké introspekce a sebereflexe tak, aby si za devět měsíců již zcela ve vší skromnosti došel pro titul Krále Bakajdy při jubilejním 20. ročníku lyžařských závodů.
Děkujeme za organizaci Oldovi a Vojtovi. Díky všem sporťákům, divákům, manželkám, milenkám i dětem za účast. Děkujeme specielně Kocourovi, že přijel a přivezl cenu pro tým na čtvrtém místě. A děkujeme kamarádu Miňďovi za inspiraci, která přetrvává. Těšíme se na příští ročník, který pro nás přichystají DJ a Libor(ek).
